Mezi konopáři se mu neřekne jinak než „pan Říha“. Tento nepřehlédnutelný elegán s podmanivým hlasem a hustou kšticí patří bezesporu mezi největší odborníky na pěstování a zpracování konopí v České republice. Před rokem sice oslavil sedmdesáté narozeniny, ale na jeho vzhledu a elánu to – zřejmě i díky naší oblíbené léčivce – rozhodně není znát.
Na kolika hektarech jste letos zasel?
V rámci různé spolupráce jsme zaseli zhruba 220 hektarů. Z toho jen tady u nás v Chrašticích máme šest hektarů, na kterých děláme různé pokusy a řešíme další vývoj, zkoušíme nové postupy a nakonec sbíráme list. V rámci těch 220 hektarů se většina pěstuje na semínko – sklízíme teď od Znojma přes Jindřichův Hradec až k Českým Budějovicím. Tato oblast je velmi vhodná pro obilniny, takže je vhodná i pro konopí.
Kde ještě se u nás konopí dobře pěstuje a kolik ho vůbec v Česku letos vyrostlo?
Vhodná je oblast Plzeňska, krásně roste i kolem Mělníka a na Teplicku. Tam všude už jsme konopí pěstovali a měli velice dobré výsledky. Celkem je v naší republice letos zaseto podle mých hrubých odhadů něco mezi 550–600 hektary.
Těch svých 220 máte nasmlouváno s jednotlivými farmáři a vlastníky polností?
Máme smlouvu s farmářem, který pro nás pěstuje konopí na semeno a sám si ponechá stonek. Existuje tu takzvaný službař, který má sjednané ty pozemky a bere si z nich stonek, a my z toho máme semínko. Pokud ho tedy mají sedláci kvalitní, ono je docela složité to uhlídat.
S konopným semínkem se musí umět zacházet a vědět, jak s ním pracovat, aby opravdu dodrželo tu požadovanou kvalitu. To znamená, aby mělo maximálně dvě procenta peroxidového čísla (určuje míru žluknutí tuků – pozn. red.).
Kdy jste začal pracovat s konopím?
Začal jsem ho pěstovat v roce 2005, kdy jsem založil firmu. Ale věnovat jsem tomu začal už v roce 1999, kdy jsem začal spolupracovat s výzkumným ústavem, kde to byl jeden z projektových úkolů.
A v roce 2001 už se selo první konopí v Unhošti u pana Novotného, takže u toho jsem byl, ale tehdy byly problémy se sklizní a sklizňovou technikou. Proto jsem absolvoval cesty po evropských regionech, kde měli s konopím větší zkušenosti. Díky tomu jsem se dostal k jednomu ze tří kombajnů v té době, které uměly sklízet konopí, ať už je vysoké jeden nebo pět metrů.
Ten jste si koupil?
Ten kombajn jsme koupili z Německa, kde byl nějakou dobu v provozu. Najednou jsme tak byli jako jediní v republice schopni sklízet i konopí, které takzvaně přerostlo. Ono se nechá sklízet třeba do dvou až dvou a půl metrů výšky i normálním kombajnem, ale když to přeroste, tak to jde jedině tímto speciálním.
S ním ho dokážeme sklízet naráz a krátit ho na 60 centimetrů pro další zpracování na další strojní linky. Když je konopí delší než metr, už je problém na strojních linkách, kde se to nabaluje a tak dále.
Zároveň ten speciální kombajn pronajímáte dalším subjektům?
Ne, jezdíme sami a děláme to službou. Právě proto můj syn ještě s jedním hochem přejeli včera na Moravu a dnes by měli začít sklízet (rozhovor probíhal na začátku září – pozn. red.).
Objíždíte jenom Českou republiku nebo vyrážíte i do zahraničí?
Jenom republiku. Předtím jsme tři roky jezdili do Francie, do Německa a sklízeli jsme i v Polsku. Dnes už do Francie nejezdíme, jednak ten kombajn má něco za sebou, jednak ve Francii jsou jinak nastavené dotační podmínky – a sami si pořídili další dva kombajny. V poslední době vlastně už nejezdíme do žádné jiné země. Jsem rád, že počty osetých hektarů konopím u nás doma narůstají, a dokonce by už teď bylo potřeba koupit nový kombajn a za chvíli možná dokonce i dva.
Nejde třeba vyrobit?
To jsou přestavěné „normální“ kombajny a dělá se to v Německu. Před pár dny jsem na výstavě Země živitelka jednal s dalšími dodavateli kombajnů z Běloruska.
Co všechno dnes dokáže vaše firma z konopí vyrobit nebo zpracovat?
Dá se říct, že z pole zpracujeme všechno. S tím, že stonek zatím odváží kolega do Rakouska, protože u nás to bohužel v současné době není kde zpracovávat. Teď připravujeme linku, která by to uměla a kterou bychom tady chtěli zkusit spustit. Je trochu starší, tak uvidíme, jak to dopadne.
Semínko vykupujeme pro nás a lisujeme z něj olej. Máme vlastní lisovnu i loupárnu, kde semínko loupeme. Před pár lety jsme pořídili malou pekárničku, kde vyrábíme potraviny. Nepečeme rohlíky ani housky, ale děláme cereální sušenky a podobné dobroty, zkrátka se orientujeme na zdravou výživu.
Před sebou vidím diplom, kde se píše, že jste na Zemi živitelce v Českých Budějovicích vyhráli v soutěži Zlatý klas. O co šlo?
Ano, získali jsme Zlatý klas a byli jsme na tomto největším agrosalonu v republice průkopníky s konopnou surovinou.
Ze všech vystavovatelů jste byli jediní s konopím?
V potravinách jsme byli jediní, konopné kosmetiky tam bylo dost. Co se týče soutěže Zlatý klas, to není žádná legrace. Dělá se tam například obhajoba – není to tak, že se to tam jenom položí a nějaká porota z publika to ochutná a dá body. Zde je pětičlenná komise, kde sedí lidé z potravinářských oborů, kteří se dotazují na věci ohledně přesného složení, a vše se musí doložit.
Není to tedy třeba jako na podobných soutěží na Cannafestu, kde náhodně vybraná porota ochutná a hodnotí jen to, jestli a jak jim to chutná?
Tady musíte jako soutěžící porotě například přednést, proč si to lidé mají koupit.
ZDROJ: magazin-konopi.cz, Lukáš Hurt
Celý rozhovor najdete na https://magazin-konopi.cz/vaclav-riha-vyhody-konopi-nejsou-jen-zdravotni
